Umění se jako proud, jako –ismus stal systémem tezí o světě, systémem, který lze nahradit jiným. Jádro umění přestalo být viděno v subjektu a jeho prožívání světa, nýbrž přešlo do teorie, do pojmového uchopení umělecké tvorby a jejího místa na světě. Staré elitářství umělce tvůrce, které se opíralo o jakési přirozené a v kontinuitě tradice uchovávané standardy vnímavosti, je nahrazeno elitářstvím umělce znalce, který bourá stará a přichází s novým pojetím umění, s novou érou smyslu a prostředků, s novou teorií, bez níž jeho dílo nelze pochopit. Ohromný experimentátorský chaos, jenž tak z avantgardy vznikl a který je dnes naprosto nepřehledný a bezvýznamný...
|
Archives
November 2014
Categories |